«

»

Úno 10

Pět důvodů proč přejít na Arch Linux

arch1Instalace Arch Linuxu se dá přirovnat k budování svého vlastního domu. Musíte vykopat základy, postavit stěny, vybudovat střechu, napojit instalatérské a elektrické rozvody… a všechno to ostatní. Jinými slovy, instalace Arch Linuxu není vůbec jako pronájem bytu, kdy se nastěhujete a necháte na majiteli, aby se o vše ostatní postaral.

Arch je primární distro, které běží v mém počítači. Používám také Linux Mint a čas od času mezi nimi přepínám. Ale naprostou většinu svého „computerového“ času trávím na systému Arch, protože jej považuji za vynikající distribuci jak pro pokročilé, tak i pro nové uživatele Linuxu. Stručně řečeno, jsem na něm závislý . Níže uvedu důvody proč. Další otázkou je, proč jsem dal přednost Arch Linuxu před ostatními a co může svému uživateli nabídnout a co ostatní distra nemají?

 

1. S komunitou, pro komunitu

Jednou ze silných stránek Arch Linuxu je, že se jedná o čistě komunitou řízený projekt. Nemusí se starat o trh, zákazníky a návratnosti investic, což může mít vliv na její vývoj – a mohlo by jí ve skutečnosti i vykolejit.

Nejsem si ani vědom ani žádné organizační struktury Archu. Stránka Archu jasně říká: „Arch Linux přežívá díky neúnavnému úsilí mnoha lidí v komunitě a vývojářském jádru. Nikdo z nás není placen za svou práci a náklady na udržení serveru neseme sami“.

Ano, spravují, uvolňují a udržují základní komponenty, jako je pacman a hlavní repozitáře, ale kromě toho je to všechno pro lidi, od lidí. A to je dobře, velmi dobře.

 

2. Největší repozitáře softwaru

Ještě jsem nenašel balíček, který je k dispozici pro ostatní linuxové distribuce a ne pro Arch (krom nějakých specifických pro dané distro). Zásluhu na tomto mega-výběru softwarových balíčků má hlavně repozitář s názvem AUR – Arch User Repository.

Je to uživateli udržované úložiště, což jim umožňuje, aby „kompilovali“ a instalovali balíčky ze zdrojových kódů. Sestavování balíčků nevyžaduje téměř žádnou úroveň počítačových znalostí, vše je poměrně jednoduché. Jen dva příkazy a balíček je nainstalován. Aby byl proces ještě jednodušší, existují nástroje, jako je Yaourt, který nejen že zkompiluje a nainstaluje daný balíček, ale také vyhledá požadovaný balíček v AUR. Zároveň je také poměrně snadné i vytváření balíčků (pomocí PKGBUILD), určených ostatním uživatelům. Kdokoli je tedy může vytvořit a opět to není žádná velká věda.

Uživatelé mohou také hlasovat o balíčcích v AUR, což pomáhá ostatním uživatelům při instalaci těch, které jsou vyzkoušené a populární. Také to pomáhá vývojářům, protože populární balíčky mají šanci vstoupit do oficiálních repozitářů.

Zjistil jsem, že AUR je mnohem lepší, než např. Ubuntu PPA, který postrádá jakoukoli centralizovanou vyhledávací funkci. To vyžaduje, abyste hledali balíčky na Googlu (přesně tak, jak jsme byli zvyklí dělat ve Windows) a potom ručně přidat PPA do systému. AUR tento způsob jednoznačně přebíjí, stačí spustit příkaz yaourt s názvem balíčku v terminálu a instalace běží. Pomocí nástroje Yaourt lze instalovat balíčky z obou repozitářů, jak z AUR, tak z toho oficiálního. Pokud se vyskytnou nějaké chyby nebo problémy u AUR balíčků, vy si hned můžete přečíst komentáře ostatních uživatelů, jak problém odstranit. Většinou se vše vyřeší úpravou souboru PKGBUILD.

Podle mých zkušeností je Arch první distribuce, kde se jako první objeví nejnovější balíčky softwaru. Pokud si, stejně jako já, chcete vyzkoušet nejnovější verzi nějakého konkrétního softwaru, pak Arch je určen právě pro vás.

 

3. Máte k dispozici téměř všechna hlavní desktopová prostředí

Řada distribucí, založených na GNU/Linux má svá specifická desktopová prostředí (DE). Ubuntu, například používá Unity shell. A i když je v něm možné instalovat i další prostředí, většinou pak dojde k nějaké havárií systému v důsledku konfliktu balíčků. Alespoň mně se to tak vždycky stalo. Navíc to vývojáři těchto dister ani nedoporučují.

V Archu můžete mít vedle sebe prostředí Gnome, KDE, Cinnamon, Mate, Xfce, LXDE a nic se neděje. Systém pracuje jako nový. Objektivně je třeba ale přiznat, že otázka vícenásobného desktopu je problémem hlavně u systémů, založených na Ubuntu, které rozbíjí systém částmi Gnome, což vytváří hlavní konflikty. Jiné distribuce jsou poměrně tolerantní k vícečetným prostředím, sdílejících stejný prostor na pevném disku.

 

4. Plná kontrola uživatelem

V Archu je uživatel hlavním „ovladačem“. Neexistuje žádný prostředník při „vybírání daní a mýtného“. Neexistuje žádný obchodní agent, který by vás k čemukoliv nutil. Vzhledem k tomu, že vše stavíte od začátku, tak si můžete vybrat součásti, se kterými chcete získat to nejlepší z vašeho PC. A protože nic není přizpůsobováno vývojáři Archu, získáte jen čistý zážitek z toho či onoho softwaru, ať už je to Plasma nebo Gnome.

 

5. Jakmile začne rolling, nikdy nepřestane

Arch Linux je jedním z mistrů tzv. rolling verzí. Po instalaci Arch se už nikdy nemusíte starat o upgrade každých šest měsíců.

V Archu vždy běží ten nejnovější balíček – ať už je to samotné jádro nebo desktopové prostředí, jako je např. Plasma nebo Gnome. Nemusíte čekat na nové distro, abyste měli tyto balíčky k dispozici; Uživatelé Arch Linuxu je mají ihned, jakmile vyjdou.

Arch má i nestabilní a testovací repozitáře, které umožňují uživatelům otestovat a vyzkoušet balíčky ještě dříve, než jsou vydány. Nicméně, existuje i jedna námitka pro tento model rolovacích vydání: Systém by mohl havarovat, pokud se experimentuje s příliš mnoha novými balíčky. Hlavně, pokud jste povolili testovací a nestabilní repozitáře.

Jsem na Archu od roku 2013 a nikdy jsem neskončil s nepoužitelným systémem, zatím jsem se ze všech problémů „vylízal“ bez ztráty desítky. A že na něm vyvádím věci!

Nebojte se ale ani havárie systému, existují nástroje, jako např. Clonezilla, které umožňují uživateli klonovat svůj stávající systém a obnovit vše, pokud se něco pokazí.

 

arch2

 

 

Závěrem

Jakmile vyzkoušíte Arch, nikdy už od něj neutečete. Dlouhá léta jsem byl věrným uživatelem Linux Mintu, k němuž se jednou za čas nostalgicky vracím. Vyzkoušel jsem i mnoho jiných distribucí, ale Arch je prostě jenom jeden.Získá si vás hlavně tím, že budete mít plně přizpůsobitelný systém. Zamilujete si, jak snadné je instalovat aplikace. (Jak těžké je zadat „yaourt amarok“ a zadat „Y“ pro ano?) A dostupnost nejnovějších balíčků okamžitě po vydání je vražedná funkce – neexistuje žádná konkurence. A třešničkou na dortu je rollign vydávání.

A to je přesně to, co skalní uživatel Linuxu chce.

Arch Linux není pro každého. Jeho uživatel mu musí věnovat trochu úsilí a mít touhu se učit něco nového a chtít si vše vyzkoušet. Musí znát nebo vědět o někom, kdo zná. Pokud nejste ochotni se učit a snažit se, skončíte uprostřed „holých drátů“ a v nejhorším případě rovnou v „hořícím domě“.

Arch je určen pro ty, kteří jsou ochotni Linuxu věnovat svůj volný čas. Vzhledem k tomu, že je vše třeba konfigurovat ručně, je třeba vědět jak. Ale jakmile se to naučíte, všechno ostatní se stává už mnohem snadnější.

Jste ochotni se učit? Jste ochotni převzít kontrolu nad svým počítačem? Pokud ano, Arch Linux je pro vás.

 

Zdroj článku najdete zde.

 

O autorovi

archman

Linux je mým dlouholetým koníčkem a Arch je tou pomyslnou třešničkou na dortu....

1 comment

  1. Livan
    Microsoft Edge 13.10586 Windows 10 x64 Edition

    Hlavní dúvod, proč mě láká vyzkoušet si Arch-linux je to, že si tam nainstaluju jenom skutečně to, co budu používat a nebudu tam mít předinstalováno spoustu balastu, který nikdy nevyužiju. Tím se zjednoduší i aktualizace, protože nebudu aktualizovat i zbytečný softvér, čím bude kratší aktualizace a s méně chybami. Jediným problémem je, že člověk potom musí do toho trošku více vidět a mít hodně informací o tom, co a jak třeba instalovat, čiže pro úplného BFU to asi nebude.

Napsat komentář

%d blogerům se to líbí: